Pražský post-surdopedický den „Od kolébky po vysokou“

Datum zveřejnění: 19. září 2019

Pražský post-surdopedický den „Od kolébky po vysokou“

Pozvánka v ČZJ zde: https://www.youtube.com/watch?v=RbwsoKt5OsQ

SŠ, ZŠ a MŠ pro sluchově postižené Výmolova na Praze 5 zvou na první ročník konference Pražský post-surdopedický den s tématem Od kolébky po vysokou. Konference je určena rodičům, pedagogům a dalším zaměstnancům škol, zaměstnancům rané péče, speciálně pedagogických center, servisních středisek na vysokých školách, tlumočníkům, studentům oborů souvisejících se vzděláváním neslyšících a dalším zájemcům.

Akce se uskuteční 11. října 2019 v prostorách Kongresového centra Nemocnice Na Homolce.

Konferenci pořádá Střední škola, Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené, Praha 5, Výmolova 169. Odbornou garantkou je Mgr. Andrea Hudáková, Ph.D. z Ústavu jazyků a komunikace neslyšících na FFUK. Na konferenci budou přednášet odborníci z rané péče, speciálně pedagogických center, Národního ústavu pro vzdělávání, zástupci servisních středisek z vysokých škol a další zástupci škol vzdělávajících žáky a studenty se sluchovým postižením.

Pozvánka zde.

Kontakt na organizátora: jitka.kubistova@vymolova.cz

zpět nahoru tisk

Novinky v knihovně

Co dělají pocity?

Laskavá obrázková knížka (nejen) o emocích Vezměte děti na výpravu do světa citů, pocitů a emocí. Nečekejte však žádné barvy. Naopak, paleta něžných ilustrací Alexandry Zającové je příjemně neutrální, měkce šedá, růžová či modrá. O to více vyniká to, co autorky chtějí sdělit. Z pocitů totiž stvořily zvláštní bytůstky — malé, velké, roztomilé i strašidelné —, které si žijí vlastním životem v našem nitru. Radost skáče na trampolíně, vztek vybuchuje, smutek se choulí v dece, trpělivost pěstuje růže, strach dělá, že není… láska rozsvěcuje. To, co tyto bytůstky dělají, vystihuje hlubokou podstatu daného pocitu a neobvyklým způsobem jej tak dětem přibližuje. Půvabné ilustrace doprovázené krátkými poetickými texty vybízejí k otázkám a hledání odpovědí. Emoce tu nejsou ani hodnoceny, ani nijak klasifikovány, prostě jen jsou a jednají. Přesně tak jako v každém z nás.