Dítě potřebuje být dítětem, odpočívat i nudit se

říká Marie Holyanska, psycholožka a psychoterapeutka

Datum zveřejnění: 24. září 2024

Naše kolegyně Marie Holyanska pracuje s neslyšícími dětmi i dospělými v psychologické poradně Centra pro dětský sluch Tamtam. Terapie s ní může probíhat v českém jazyce, českém znakovém jazyce nebo za pomocí alternativních komunikačních prostředků. Podle Marie má terapie smysl i pro děti (od tří let), které nemluví ani neznakují a teprve si komunikační prostředky utvářejí. Rozhovor s ní je pro mě jako vždy milý a povznášející nejspíš proto, že člověk vnímá její mnohé dovednosti a zkušenosti, ale ona sama se nepasuje do role experta. S pokorou a otevřeností je ve své přívětivé pracovně připravena věnovat se tomu, co druhý právě teď přináší. Hovor nás zavedl k překážkám, které brání lidem vyhledat psychoterapeutickou pomoc, k nejčastějším trápením klientů i možným přizpůsobením terapie pro neslyšící. Dozvíte se také, v čem je podle Marie sezení jiné, když je přítomen tlumočník znakového jazyka, jak se v terapii pracuje s pískem, místností snoezelen nebo hrou.

Celý článek najdete na www.idetskysluch.cz zde.

Text: idetskysluch.cz

Fotografie: archiv CDS Tamtam a Marie Holyanské

zpět nahoru tisk

Novinky v knihovně

Co dělají pocity?

Laskavá obrázková knížka (nejen) o emocích Vezměte děti na výpravu do světa citů, pocitů a emocí. Nečekejte však žádné barvy. Naopak, paleta něžných ilustrací Alexandry Zającové je příjemně neutrální, měkce šedá, růžová či modrá. O to více vyniká to, co autorky chtějí sdělit. Z pocitů totiž stvořily zvláštní bytůstky — malé, velké, roztomilé i strašidelné —, které si žijí vlastním životem v našem nitru. Radost skáče na trampolíně, vztek vybuchuje, smutek se choulí v dece, trpělivost pěstuje růže, strach dělá, že není… láska rozsvěcuje. To, co tyto bytůstky dělají, vystihuje hlubokou podstatu daného pocitu a neobvyklým způsobem jej tak dětem přibližuje. Půvabné ilustrace doprovázené krátkými poetickými texty vybízejí k otázkám a hledání odpovědí. Emoce tu nejsou ani hodnoceny, ani nijak klasifikovány, prostě jen jsou a jednají. Přesně tak jako v každém z nás.