Začátky podpory pro neslyšící v Gruzii

Viděno očima matky neslyšící dcery a zakladatelky neziskové organizace

Datum zveřejnění: 11. června 2024

Ekaterine Tortladze z Gruzie má dvě dcery. 27letá Tatia má oboustrannou ztrátu sluchu na úrovni praktické až úplné hluchoty. Využívá sluchadla a je uživatelkou kochleárních implantátů. Mladší Nina je slyšící.

Tatia se v 18 letech naučila gruzínský znakový jazyk od neslyšících vrstevníků. Věnovala se studiu několika oborů: fotografování, zahradničení a profesionálnímu líčení. Nyní vede služby pro mládež v organizaci, kterou založila Ekaterine pro neslyšící a jejich rodiny: Nadaci Aures. Ptala jsem se Ekatherine na výchovu neslyšící dcery v Gruzii a na to, jak se začala nejdřív ona sama a později i její dcera angažovat v oblasti práv a služeb pro neslyšící.

Celý článek si přečtěte na idetskysluch.cz ZDE.

Ekaterine s dcerou Tatiou

Zdroj textu: idetskysluch.cz

Fotografie: archiv Ekaterine Torladze

zpět nahoru tisk

Novinky v knihovně

Co dělají pocity?

Laskavá obrázková knížka (nejen) o emocích Vezměte děti na výpravu do světa citů, pocitů a emocí. Nečekejte však žádné barvy. Naopak, paleta něžných ilustrací Alexandry Zającové je příjemně neutrální, měkce šedá, růžová či modrá. O to více vyniká to, co autorky chtějí sdělit. Z pocitů totiž stvořily zvláštní bytůstky — malé, velké, roztomilé i strašidelné —, které si žijí vlastním životem v našem nitru. Radost skáče na trampolíně, vztek vybuchuje, smutek se choulí v dece, trpělivost pěstuje růže, strach dělá, že není… láska rozsvěcuje. To, co tyto bytůstky dělají, vystihuje hlubokou podstatu daného pocitu a neobvyklým způsobem jej tak dětem přibližuje. Půvabné ilustrace doprovázené krátkými poetickými texty vybízejí k otázkám a hledání odpovědí. Emoce tu nejsou ani hodnoceny, ani nijak klasifikovány, prostě jen jsou a jednají. Přesně tak jako v každém z nás.