Knihovna v Liberci vydala další znakoknihu

Datum zveřejnění: 27. prosince 2019

Liberecká knihovna se pustila do zajímavého projektu – tvorby znakoknih. Již několik let knihovna vydává zvukové knihy pro nevidomé a před dvěma lety se rozhodla přiblížit některé příběhy také neslyšícím. Pro neslyšící čtenáře není vždy četba knih snadná, češtinu mají často jako druhý jazyk (primárním dorozumívacím prostředkem je pro ně znakový jazyk) a orientace v textu případně ve větných skladbách proto není pro čtenáře snadná. Aby se pro neslyšící stal knižní svět zajímavějším, připravili v Liberci již třetí znakoknihu. Tentokrát bylo do znakového jazyka převedeno dílo Staré pověsti české a moravské autorek Táni Fučíkové a Lucie Seifertové.

Do znakového jazyka jsou v tuto chvíli přeloženy tři pověsti a pracovali na nich celkem čtyři překladatelé. Překlad nebyl snadný, důležitá byla práce se znaky i s mimikou. Kniha by měla sloužit nejen jako oddechový materiál pro děti, ale také jako pomůcka k výuce, případně studentům, žákům i dospělým, kteří projeví zájem o kus historie.

Zdroj: Liberecký deník

zpět nahoru tisk

Novinky v knihovně

Co dělají pocity?

Laskavá obrázková knížka (nejen) o emocích Vezměte děti na výpravu do světa citů, pocitů a emocí. Nečekejte však žádné barvy. Naopak, paleta něžných ilustrací Alexandry Zającové je příjemně neutrální, měkce šedá, růžová či modrá. O to více vyniká to, co autorky chtějí sdělit. Z pocitů totiž stvořily zvláštní bytůstky — malé, velké, roztomilé i strašidelné —, které si žijí vlastním životem v našem nitru. Radost skáče na trampolíně, vztek vybuchuje, smutek se choulí v dece, trpělivost pěstuje růže, strach dělá, že není… láska rozsvěcuje. To, co tyto bytůstky dělají, vystihuje hlubokou podstatu daného pocitu a neobvyklým způsobem jej tak dětem přibližuje. Půvabné ilustrace doprovázené krátkými poetickými texty vybízejí k otázkám a hledání odpovědí. Emoce tu nejsou ani hodnoceny, ani nijak klasifikovány, prostě jen jsou a jednají. Přesně tak jako v každém z nás.