Knihovna v Liberci vydala další znakoknihu

Datum zveřejnění: 27. prosince 2019

Liberecká knihovna se pustila do zajímavého projektu – tvorby znakoknih. Již několik let knihovna vydává zvukové knihy pro nevidomé a před dvěma lety se rozhodla přiblížit některé příběhy také neslyšícím. Pro neslyšící čtenáře není vždy četba knih snadná, češtinu mají často jako druhý jazyk (primárním dorozumívacím prostředkem je pro ně znakový jazyk) a orientace v textu případně ve větných skladbách proto není pro čtenáře snadná. Aby se pro neslyšící stal knižní svět zajímavějším, připravili v Liberci již třetí znakoknihu. Tentokrát bylo do znakového jazyka převedeno dílo Staré pověsti české a moravské autorek Táni Fučíkové a Lucie Seifertové.

Do znakového jazyka jsou v tuto chvíli přeloženy tři pověsti a pracovali na nich celkem čtyři překladatelé. Překlad nebyl snadný, důležitá byla práce se znaky i s mimikou. Kniha by měla sloužit nejen jako oddechový materiál pro děti, ale také jako pomůcka k výuce, případně studentům, žákům i dospělým, kteří projeví zájem o kus historie.

Zdroj: Liberecký deník

zpět nahoru tisk

Novinky v knihovně

Napínavá a trochu i zábavná pohádková detektivka o myší rodině Kožíškových, kterým ze dne na den zmizí tatínek a s ním i vzácný drahokam, který rodina po generace uchovává.

V obci Myšletice bydlí rodina Kožíškových. Maminka a tatínek, kteří už mezi sebou necítí to pevné láskyplné pouto jako po svatbě, ale přesto mají rádi své dvě dcerky: rozpustilou Žitku a citlivější Slaměnku. Jednoho dne ráno je však tatínek Kožíšek pryč a s ním i magický drahokam. Než se pustí maminka s dětmi a svou sestrou z Francie, elegantní Myšel, do dobrodružného pátrání po svém manželovi, vypijí lektvar Pohlaďouško. Jenomže lektvar nefunguje tak, jak si představovali. Zvládnou myší holky vypátrat, kam se poděl jejich tatínek a odhalit pravé kouzelné schopnosti lektvaru a zmizelého drahokamu dřív, než se to povede neznámému pachateli?